Historická perla na trojmezí | Česká Kamenice

V roce 2005 se Česká Kamenice dokonce stala Historickým městem roku v rámci celého Česka – a přece její krásy málokdo opravdu zná. Město má přitom skutečně o čem vyprávět a kdo umí naslouchat, uslyší příběhy z doby gotické, renesanční, barokní, i z časů pozdějších. Je to město, které svým životem dodnes podává svědectví o osudech Sudet – o vyhánění lidí, nejprve Čechů, pak zase Němců, o specifickém zápasu nalézání schopnosti odpouštět. Svědčí o tom nejen architektura a dobové fotografie, ale i současný život. Právě tady má zvídavý návštěvník šanci pochopit mnohé z toho, co se dnešnímu člověku zdá být až nepochopitelné.

Městská památková zóna má udivujících šestatřicet objektů a každý z nich si zaslouží naši pozornost. Největším magnetem je nádherná vrcholně barokní poutní kaple Narození Panny Marie. Je to mystické místo, které vás neznámo jak přinutí ztichnout a v pokoře se blížit alejí ke kované bráně. V barokních křivkách architektury budete si připadat jako na ostrově jiného času. Vítr tu vypráví příběh zázračné sochy Panny Marie Kamenické, která uzdravovala, a putovaly za ní davy. K její chvále byla samotným Ottaviem Broggiem vystavěna kaple, do níž vejít je jako vejít do jiné dimenze. Kdysi tu o poutích bývaly takové davy, že bylo dokonce nutné stanovovat pořadníky, kdy která poutnická skupina smí dorazit. Dnes je tu slyšet i padlý list. Odtud se odchází po špičkách.

Mariánskou kaplí to ovšem všechno teprve začíná. Nádherný je goticko-renesanční kostel sv. Jakuba Staršího, v němž se kdysi mladý Antonín Dvořák tajně učil hrát na varhany. Z jeho věže je úchvatný rozhled a člověk dychtivý dalších historických klenotů se tu snadno zorientuje. Přímo pod ním, na náměstí, zahlédne devítibokou renesanční kašnu, několik měšťanských domů a radnici, na níž je až odtud čitelný nápis Paladium civitatis – Záštita města, ve stylu saské renesance vystavěný Salhausenský zámeček, panský pivovar (ve kterém už se zase vaří pivo – a to ne ledajaké – místní pivo je jako křen!), novogotickou budovu městského chudobince, nádherný barokní vrchnostenský špitál, ve kterém je dnes příjemná restaurace, nad městem se vypínající hrad Kamenice s  vyhlídkovou věží, krásnou hřbitovní kapli dobrodinců města, rodiny Preidlů, v parku v sousedství mariánské kaple, anebo hned vedle kostela kamenický zámek, který dychtivě čeká na velkou rekonstrukci.

Kromě stránky historické má Česká Kamenice i svou současnou specifickou atmosféru. Je tu klid a přece se tu návštěvník cítí komfortně – vedle už zmíněného pivovaru jsou tu kavárny, restaurace, výborná pekárna, Infocentrum s velmi dobrým zázemím, dostatečně pestré možnosti ubytování… Lázně duše, říkávají o městě mnozí, kdo jeho atmosféru zažili. Výlety do okolí mají jednu zásadní výhodu – je úplně jedno, kterým směrem vyrazíte. Město je doslova obleženo nádhernými vyhlídkami – třeba ze skály Jehla, případně nedaleké Ponorky nebo z vyhlídkové věže hradu Kamenice na Zámeckém vrchu či ještě z vrcholu zříceniny hradu Fredevald.

Zcela jedinečný panoramatický rozhled je pak z vrcholového čedičového suku Středního vrchu. Najdete tu ohromující přírodní úkazy – například impozantní kamenný vějíř skalní stěny Fredevaldu, druhou nejstarší železnou rozhlednou v Česku rozhlednou korunovaný majestátní Studenec a pozoruhodnou naučnou stezku jeho okolím, bezesporu nejúžasnější čedičové „varhany“ v zemi – monumentální stěnu Zlatého vrchu… Památky na životy lidí nejsou o nic méně působivé. Doslova uprostřed lesů nad městem objevíte místo plné vzdoru a víry, Bratrský oltář s křížovou cestou, úkryt, do něhož se uchylovali vždycky ti věřící, jejichž víra byla právě pronásledována. V zimě tu najdete ledopády, celoročně natrefíte na stádo kamzíků, okolní lesy jsou rájem houbařů… Co je ale možná nejdůležitější, žijí tu lidé, kteří nerezignovali a snaží se ctít práci a život předků, ale zároveň hledat svou vlastní cestu, vytvářet nové tradice, nebýt pasivní. Českokamenicko je prostě oblastí zdravé lidské pospolitosti.