Pravčická brána

Národní přírodní památka − jeden z nejznámějších morfologických útvarů českých skalních měst, který se nachází 3 km od Hřenska poblíž státní hranice se SRN. Stal se symbolem Národního parku České Švýcarsko. Svými rozměry (výška klenby 16 m a šířka téměř 27 m, šíře oblouku 7–8 m) je největší pískovcovou skalní bránou v Evropě.

Ze zpřístupněných skal nad restaurací Sokolí hnízdo (budova z roku 1881) jsou úchvatné výhledy. Pravčická brána byla navštěvována již od konce 18. století. Četná návštěvnost způsobovala zvýšenou erozi vrchních partií a destrukci brány. Proto byl v roce 1982 vstup turistů na bránu zakázán. Cílem ochrany je zachování současného stavu a přirozeného vývoje pískovcových skalních masivů a minimalizace negativního antropogenního působení.

Pravčická brána se v roce 2009 dostala do užšího kola ankety New7Wonders o sedm přírodních divů světa, když postoupila mezi 71 semifinalistů. Ročně tuto národní přírodní památku navštíví více než dvěstě tisíc návštěvníků z Česka i ze zahraničí.

Monumentální skalní oblouk však nefascinuje pouze návštěvníky, kteří k Pravčické bráně vystoupají, ale také vědce, léta si lámající hlavu tím, jak je možné, že se Pravčická brána již dávno nezřítila. Její skalní oblouk je totiž příliš tenký a křehký na to, aby udržel zátěž své vlastní váhy i opakované roztahování a smršťování v závislosti na změnách vnější teploty. Vědci se nyní domnívají, že Pravčickou bránu tvoří vlastně dvě samostatné skály (všimněte si obrázku Pravčické brány, kde jsou tyto dvě skály znázorněny rozdílnou barvou).

Díky tomu není oblouk vystaven velkému pnutí, které by mohlo způsobit rozlomení útvaru, pokud by byl skalní oblouk pevně spojen se skalním masivem na obou stranách. Přesto je brána neustále hlídána a proměřována soustavou speciálních měřicích zařízení, která sledují každý její pohyb. Odborníci věnují pozornost také procesu rozpadu povrchu brány vlivem chemického zvětrávání v důsledku dlouhodobého znečištění ovzduší a reakce horniny na kyselé deště. Až se budete procházet přímo pod obloukem Pravčické brány, všimněte si starých nápisů, které tu po sobě zanechali návštěvníci v 19. Století. Pokud se chtěli zvěčnit na tento monumentální přírodní výtvor, byl jim nájemcem místního hostince zapůjčen i žebřík.

Gabrielina stezka - DOČASNĚ NEPŘÍSTUPNÁ!

Tradiční promenádní cesta spojující Pravčickou bránu s Mezní Loukou. Byla pojmenována nejspíše podle sestry knížete Edmunda Clary-Aldringena, průkopníka zdejší turistiky. Stezka vede po úpatí Křídelních stěn nejkrásnějšími partiemi Českého Švýcarska.

Dnes je historická Garielina stezka hlavní součástí naučné stezky tzv. Okolím Pravčické brány, které začíná na Mezní Louce, vede přes Pravčickou bránu a končí u Třech pramenů.

- délka naučné stezky je 6 km

- během cesty na vás čeká celkem 12 zastavení

- projít celou naučnou stezku trvá klidným výletním tempem přibližně 2 a půl hodiny (včetně zastavení u naučných tabulí)

- trasa kopíruje červeně značenou turistickou cestu - převážná část naučné stezky se nachází v 1. zóně národního parku, tedy v     oblasti s nejpřísnějším režimem

- trasa naučné stezky má ve směru od Tří pramenů na Mezní Louku výrazné převýšení, které zvláště v horku může být pro starší nebo nemocné osoby velmi namáhavé

- naučná stezka vznikla již před rokem 2000, v roce 2010 byla opravena a získala dnešní podobu

- u každého zastavení naleznete na naučné tabuli vyobrazení pískovcového patníku, který vás bude informovat o vzdálenosti významných cílů naučné stezky.

Brožura Průvodce okolím Pravčické brány