Okolím Brtníků do skal i za ledopády

Z Brtníků se vydáme po zelené značce. Vystoupáme na luční cestu, která se na kraji lesního průsmyku změní v kamenitou stezku směřující k místu, kde stával lovecký zámeček Šternberk a pokračujeme dál zelenou po lesní cestě až na Soví vyhlídku. Pár metrů za vyhlídkou, nalevo od cesty, je odbočka k Soví jeskyni, kterou prozkoumáme a vrátíme se.

Cesta nás zavede k Velkému Pruskému táboru, o kterém je více informací uvedeno níže. Ani ne půl kilometru dál po zelené narazíme na další rozcestník k nedalekému Brtnickému hrádku, který poznáme podle vytesaného čtvercového podvalí strážní věže. Po návratu na zelenou sestupujeme do údolí a přes můstek z kulatin až na rozcestí. Tam se dáme vpravo, podél Vlčího potoka do Kyjovského údolí až k Turistickému mostu, kde si můžeme odpočinout.

Vrátíme se na rozcestí a pokračujeme po šotolinové cyklostezce (číslo 3033) údolím Vlčího potoka. Po necelých dvou kilometrech se objeví napravo vyšlapaná cestička, vedoucí k Malému pruskému táboru. Pak zpět na cyklostezku a po ní k silničce spojující Vlčí Horu s Brtníky, doleva dojdeme zpět do Brtníků.

Varianta zimní - Brtnické ledopády

Brtnické ledopády jsou možná největším zimním lákadlem Českého Švýcarska. Vzhledem k tomu, že zdejší rokle jsou velmi chladné, vydrží tu ledopády někdy až do velikonoc. Trasa cesty je zcela totožná s tou letní, jen odbočky k ledopádům jsou navíc.

Asi pět set metrů za odbočkou na Soví vyhlídku uhýbá doleva pěšina k ledopádu Opona a v zimě je označená šipkou. Po zhruba dvou stech metrech na skalním převisu spatříme mohutnou Oponu, sahající místy až k zemi.

Zpátky na cestu a dál kolem Velkého Pruského tábora i Brtnického hrádku, jsou přístupné. Sejdeme až na cyklostezku a dáváme pozor, abychom nepřešli odbočku doprava k ledopádu Betlém a Varhany. Znovu se vrátíme a po nějaké chvíli odbočíme doprava, přes dřevěný můstek za potok a po pěšině k Velkému sloupu. Toto je bezesporu nejmohutnější ze zdejších ledopádů, přes osm metrů vysoký, masivní a majestátní ledový sloup.

Ledopádů je v tomto i v přilehlých údolích mnoho – třeba Křepelčí stěnka, Vlčí stěnka, Konírna, Vlčí doupě, Malá a Velká kaskáda, Prádlo i ty, které na své pojmenování teprve čekají.

Při putování za ledopády je třeba dbát zvýšené opatrnosti, cesty mohou být kluzké.

Skály jako útočiště

České Švýcarsko je plné skalních převisů, které byly člověkem využívány odnepaměti. Tyto přírodní úkryty sloužily jako obydlí lidem již v období mezolitu (cca před 10 000 lety), jak bylo doloženo několika archeologickými průzkumy převisů. Převisy sloužily jako úkryt také později v dobách válečných událostí, kterých ani tato oblast nebyla ušetřena, i díky tomu, že je hraničním územím. S armádou do kraje přišlo vždy i loupení, nemoci a zabíjení. Proto se vesničané před vojsky utíkali schovat do skalních roklí, pod převisy, a to často i s dobytkem, aby nepřišli o zdroj potravy. Během pobytu pod převisy někdy vesničané vyrývali na stěny převisů rytiny a nápisy.

Pro obyvatele Brtníků a Kopce sloužil jako úkryt převis zvaný Velký Pruský tábor, ležící 3 km na jih od Brtníků na zeleně značené turistické cestě. Převis je přístupný úzkým průchodem mezi skalami. Po několika vytesaných schodech sejdeme k místu, kde bývala kdysi čitelná deska oznamující, že se tu v době nebezpečí ukrývali obyvatelé Brtníků a Kopce. Lidé tu přebývali už za třicetileté války, zvláště pak za sedmileté války, kdy krajem procházelo pruské vojsko (1756), ale také za rakousko-pruské války roku 1866.  Pod převis se vešlo až  200 osob. Ve skále je viditelné vyryté srdce s křížkem uprostřed - prý tu došlo k porodu a dítě kvůli špatným podmínkám zemřelo.

Podrobněji popsanou najdete tuto trasu také v knize České Švýcarsko pro rodiny s dětmi od autorů Rostislava Křivánka a Zdeňka Patzelta.

Projekt Turistika bez hranic byl podpořen z Programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2007 – 2013.

Obtížnost:

    Pro rodiny s dětmi
    Pro začínající turisty

Čas potřebný na projití:
3 h