Kalendář
Kalendář
Kalendář je jedním z nejvýznamnějších vynálezů lidstva, dodal životu strukturu, popsal co se to v průběhu času děje a kdy se to bude opakovat. Bylo to důležité v okamžiku, kdy se z lovců a sběračů stali pěstitelé a zemědělci, kteří se už jen tak nepotulovali po kraji (to muselo být krásné!), ale bylo nutné včas zasadit, aby posléze bylo možné sklidit.
Měření času je už dnes vysoce sofistikovaným oborem, mě třeba fascinuje to, že každý máme vlastní čas, jak nám už začátkem minulého století vysvětlil Albert Einstein, takže jsem shovívavější, když někdo nepříjde na schůzku včas a spokojím se s tím, když trefí alespoň domluvený den...
Byl-li kalendář důležitý pro určení momentu, kdy je nutné začít obdělávat půdu, sázet a sklízet je v našich časech důležitý i pro určení momentu, kde je třeba začít vyrábět nový kalendář pro následující rok.
Kalendárium je jasné, ale když chcete vyrobit kalendář nástěnný, krásný, barevný a dechberoucí, tak jak to dělá ópéeska České Švýcarsko, práce začíná dlouho před tím, než nás začne děsit představa, že musíme zase začít topit, že se blíží vánoce a že jsme zase o rok starší.
Fotografové běhají po zarostlých stezkách a hledají znovu ten nejlepší záběr, čekají na nejlepší světlo a zkoušejí nás znovu přesvědčit, že právě tenhle úhel pohledu jsme ještě neviděli.
Protože se jim to daří, nastává další fáze procesu "nejlepší kalendář na světě" a to je výběr fotografií, a jelikož rok má prostě jenom dvanáct měsíců, těch fotek nemůže být víc.
A protože pořád mluvíme o kalendáři, měli bychom, až si ten náš kalendář pověsíme na zeď, poznat, jestli je jaro, léto, podzim nebo zima i když nám do tohoto záměru často hodí vidle samotné klima, které si poslední roky dělá co chce, nedodržuje pravidla, nesněží a nemrzne, a kalendář tak jediný ctí tradice a je rozjasněný nebo zasněžený tehdy, kdy být má.
Takže teď, začátkem podzimu už někde vzniká kalendář pro přespříští rok, ale ta dobrá zpráva je, že na příští rok už je hotový, vytištěný a čeká jenom na vás, abyste si ho mohli pověsit na zeď, když už si nemůžete tu naši romantiku užívat každý den.
Stejně jako Jeho Excelence pana Egemena Bağışe, PhD., velvyslance Turecké republiky v České republice.
Nezapomeňte ovšem, že naším vyslancem můžete být i vy!
Karikaturista, ilustrátor, novinář Marek Douša žije tam, kde končí naše republika a začínají Labské pískovce, České i Saské Švýcarsko a kde lišky a jiná havěť dává dobrou noc. Žije tu od dětství a bude vám povídat o tom co tu viděl a co ještě uvidí. A občas to možná i nakreslí.
marek.dousa
@ceskesvycarsko.cz
