Obnova hrobky rodiny Dittrichů v Krásné Lípě

Vznik hrobky souvisí s rozvojem města, kterému postupem času mimo jiné přestával stačit dosavadní hřbitov u kostela sv. Máří Magdaleny. Na počátku 70. let 19. století se proto uskutečnilo jednání města a biskupské konzistoře o odkoupení vhodných farních pozemků pro jeho rozšíření. Podmínkou prodeje ovšem bylo zachování katolického charakteru nové části hřbitova, s čímž město nesouhlasilo. Roku 1881 se otázka vyřešila, když průmyslník Carl Dittrich ml. (1853–1918), majitel textilní továrny Hielle & Dittrich, daroval městu pozemek o výměře 14,4 hektaru u okresní silnice směřující do Doubice. 

Nový hřbitov, který obklopoval městský park, začal sloužit v říjnu 1882. Právě v přilehlém parku, tedy mimo vlastní pozemek nového hřbitova, vzniklo v letech 1888 - 1889 také mauzoleum rodiny Dittrich. Tvůrcem projektu byl tehdy velmi známý německý architekt Julius Carl Raschdorf (1823 – 1914), kterého nejvíce proslavila stavba berlínského dómu. 

Mauzoleum nalezneme v jižní části hřbitova na vyrovnaném terénu a kamenném soklu tvořícím terasu. Je vystaveno na půdorysu ve tvaru římského kříže s půlválcovou apsidou. Stavba je z cihel a je pojednána v novorenesančním slohu.  Nad vstupem se nachází sochy Pokoje (anděl s palmovou ratolestí) a Spánku (anděl s makovicemi) od bratrů sochařů Antona a Adolfa Schwarzových.

Výzdobou interiéru byl pověřen krásnolipský rodák August Frind (1852 – 1924) Ten se návrhem maleb zabýval tři roky a výzdobu hrobky pojal komplexně. Práce na výzdobě se protáhly až do roku 1897. Bohužel, dlouhodobě zatékající voda zapříčinila destrukci vnitřních omítek a tak se z výmalby dochovalo se pouze malé torzo v apsidě. 

Sestup do krypty umožňuje za oltářem umístěné točité kamenné schodiště. Kryptě dominuje mohutný sarkofág Carla Augusta Dittricha. Zhotovil jej šluknovský kameník Viktor Schleicher z černo - zeleného diabasu, který pocházel z lomu Johanna Neumanna v Dolních Mikulášovicích. Celková váha sarkofágu činí 15 tun, je složen ze čtyř kusů. Vitráže oken pocházely z ateliéru Christiana Wilhelma Anemüllera (1844 - 1890) z Drážďan. Jedinečná byla povrchová úprava stěn krypty. Stěny, včetně stropu, pokrývala skleněná mozaika o ploše téměř 125 m2, kterou v letech 1919 a 1920 zhotovila berlínská mozaikářská firma Puhl & Wagner snad podle návrhu Augusta Frinda.
 
K technickým zajímavostem patří vytápění celého mauzolea. V parku pod hrobkou vznikla malá kotelna (dochovalo se z ní jen obvodové zdivo a komín). Teplo bylo vedeno potrubím do hrobky ke dvěma radiátorům umístěným ve východním a západním rameni krypty. Potrubí, které začínalo v jižní nice a ústilo v jižní stěně terasy, mělo nasávat čerstvý vzduch. Ten se po ohřevu vracel kruhovým otvorem v klenbě, čímž temperoval nadzemní část hrobky, ve které se konaly pravidelné zádušní mše. Pokrokovost stavby po technické stránce dokazuje anglický dvorek, který zajišťuje odvětrání a vysoušení budovy.

    
Po vysídlení původního obyvatelstva nastal „soumrak“ nad většinou památek města. Pokud přímo nezanikly, byla jim věnována nulová údržba. V následujících desetiletí objekt chátral a upadal v zapomnění. Díky robustní konstrukci a dokonalému řemeslnému provedení stavba dokázala dlouhá léta odolávat povětrnostním vlivům. V 70. letech minulého století byl její interiér zničen a hrobka zdevastována. S uloženými ostatky bylo zacházeno neuctivě. 

Pro vysokou technickou úroveň stavby i pro výtvarnou se již počátkem hodnotu interiéru Ministerstvo kultury 27. listopadu 2006 vyhlásilo hrobku s přilehlou kotelnou za nemovitou kulturní památku. 

Čas posunul historii, město se dynamicky změnilo a svým vzhledem se více přiblížilo svému názvu. Osvěta ve formě přednášek o historii města a nezpochybnitelném vlivu Dittrichů na zdejší region či vydávání vlastivědných místopisných tiskovin postupně proměnila i myšlení obyvatel. Cesta k záchraně unikátního mauzolea rodiny Dittrich se symbolicky otevřela 16. dubna 2018, v předvečer stého jubilea úmrtí Carla Dittricha ml. Mauzoleum získal darem od státu Spolek Omnium, který měl zajistit postupnou rekonstrukci, k té ale nedošlo a aktivitami spolku s podezřením na dotační podvody se začala zabývat policie. Hrobku nakonec za symbolických 10 tisíc korun v roce 2023 získalo město Krásná Lípa s tím, že co nejdříve zajistí zastřešení chátrajícího objektu.

,,Celkový finanční rozsah rekonstrukce zatím můžeme jen odhadovat, bude to v řádu desítek milionů korun. V současné době řešíme dílčí části akutní záchrany, souběžně připravujeme koncepčnější materiál. Rádi bychom akci dostali do PZAD (Program záchrany architektonického dědictví), kdy by bylo zajištěno postupné financování v delším čase,“ říká starosta Krásné Lípy Jan Kolář. Město letos ze svého rozpočtu uvolnilo na rekonstrukční práce částku 3 mil. korun, které budou použity na statické zajištění kamenných konstrukcí a zastřešení hrobky. První dotační příspěvek získalo město opět v letošním roce, a to od Ústeckého kraje z programu na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje pro rok 2024, a to ve výši 1 592 000 Kč.

V červnu 2024 město vyhlásilo sbírku na opravu Dittrichovy hrobky
Sbírka se provádí shromažďováním prostředků na transparentním bankovním účtu, vedeném u České spořitelny, číslo: 6677308389/0800. Ke sbírce se přidal i místní pivovar Falkenštejn, který z každého prodaného litru piva Dittrich posílá na účet 2 koruny. Tak kdo se přidá další, aby tato krásná památka opět zářila v lesku?