Hřebenovka - znovuzrozená dálková trasa Českým Švýcarskem 

Hřebenovka - znovuzrozená dálková trasa Českým Švýcarskem 

Anna Škopková, 1.10.2024

Co se dá stihnout za 6 dní? Jistě, první, co člověka napadne, je "stvořit svět". Protože ale zase takoví bozi nejsme, pojďme z toho obláčku seskočit trochu níž a stanovit si dosažitelnější cíl. Klidně zase něco, při čem se budete cítit božsky, jako v nebi, jako páni světa... no... no ano! Projít Hřebenovku! Šest etap, šest dní a nekonečně zážitků.
 

Adam Kubíček - Kaňon Labe

Jak vznikla?

Je to takový malý zázrak, abychom zůstali terminologicky věrní nebi, božství a tak dále. Dva kraje (Ústecký a Liberecký), které by logicky měly soutěžit o přízeň návštěvníků, si jednoho dne před pár lety sedli k jednacímu stolu a domluvili se, že místo stavění se k sobě zády nebo nedej bože (!) stavění zdí, je mnohem lepší mezi lidmi, kulturami a notabene krajinami, stavět mosty. 
A postavili co? Most přece! V roce 2021 překlenula nová turistická lávka na Stožeckém sedle rušnou silnici, která byla důvodem, proč pěší, cyklistické i běžkařské trasy na obou stranách silnice vždycky najednou nesmyslně skončily v místě, kterému se říká Šébr, poutníci mohli jen smutně zamrkat na protější stranu a obrátit se zpátky. 
Od propojení území, kde končí České Švýcarsko a začínají Lužické hory, byl už jen krůček ke scelení Hřebenovky, kdysi slavné a oblíbené dálkové trasy měřící 1200 kilometrů, přeťaté nejen jednou silnicí, ale také dějinnými událostmi a předsudky. Nová trasa značená čtyřzubým modrým hřebenem nejde přesně ve stopách té původní. Doba se změnila a cílem poutníků není dorazit z místa na místo, ale objevovat krajinu, toulat se v ní a zakusit co nejvíc z místní atmosféry. 

Jaká je?

Dnešní trasa Hřebenovky je proto členitější a snaží se co nejvíce propojovat - místa i lidi. Myslí na co nejlepší dostupnost hromadnou dopravou, na odpočinek a gastronomické zážitky, na tolik potřebný nadhled v podobě četných vyhlídkových míst, nabízí samotu v divočině i radost ze setkávání, spaní pod širákem i pohodlné ubytování, zábavu pro děti i adrenalin pro drsňáky. Je prostě dokonalá. Božská.

Pro koho je?

Pro všechny. Jen je dobré vědět, čemu se vyhnout nebo co naopak nevynechat, když s sebou máte například děti, dobrodruhy, psi nebo... nebo labužníky.

Lávka Stožecké sedlo
Foto: Adam Kubíček - Lávka Stožecké sedlo

Hřebenovka s dětmi není žádný problém.

Stačí svou ratolest na chvíli přidržet u zdi, udělat čárku a podle naměřené velikosti si rozumně rozplánovat trasu. S těmi úplně malými, co jsou ještě nejradši u vás na břiše nebo na zádech, se dá při troše odvahy a důvtipu zvládnout i dálková trasa. S batolaty si stokilometrovou trasu Hřebenovky rozporcujte klidně na několik let dopředu :) a dobře zvažte, jestli se pokoušet o prolézačky typu Šaunštejn ve čtvrté etapě nebo Kyjovská skalní stezka v páté nebo raději celý den strávit na prolézačkách u děčínské Kocandy. S většími dětmi si skalní dobrodružství naopak skvěle užijete, jen buďte opatrní a nepřehánějte to s líným rodičovstvím. Teenagery naopak zasvěťte do strastí a radostí dálkových tras naplno. Už něco vydrží a bude to pro ně zážitek na celý život.
 

Šaunštejn
Foto: Adam Kubíček - Šaunštejn

Hřebenovka s dobrodruhy je přesně to, co hledáte.

Místo v čtyřhvězdičkových hotelech se dá přespávat v kempech nebo dokonce zabivakovat pod převisem (ne ale v samotném národním parku). Na trase je bezpočet odboček k dalším ještě neobjeveným pokladům. Zapomenutá vyhlídková místa jako je Spravedlnost u Doubice, lesní jezera (třeba Vlčák pod Sněžníkem) jako stvořená k tichému večernímu splývání na hladině nebo krvavé západy slunce na volně přístupných rozhlednách (Janov, Růženka) dávno potom, co všichni ostatní rozhledníci odešli domů.

Janov rozhledna
Foto: Adam Kubíček - Janovská rozhledna

Hřebenovka se dá jít i se psem.

Potvrdila nám to Katka Hrňová, českošvýcarská patriotka a velká cestovatelka, která šla Hřebenovku se svým dvanáctikilovým miláčkem (neplést s Kubajzem, jejím přítelem). Pozor byste si měli dát v etapách čtyři a pět. Železné schody, žebříky, kluzké povrchy na vyhlídkách a rozhlednách, to není nic pro čtyřnohé a bezruké. Menší psíci se vejdou do batohu, větší půjdou s páníčky a paničkami oklikou. Na trase jsou i cenově dostupná místa, kde vás se psem i ubytují (třeba Kemp Děčín nebo janovský penzion U Rytíře).

Česká Kamenice
Foto: Adam Kubíček


 

Jít Hřebenovku s gastrofilem je vůbec nejlepší volba.

Stačí mrknout na blog na webu Hřebenovky a vybrat si z mnoha tipů v každé etapě. Za všechny zmiňme obligátní Wellness Hotel Ostrov, děčínskou Kocandu, restauraci U Fořta nebo Resort na Mezné, Wellness Hotel Zámeček na Jetřichovicku, Hotel Kortus ve Vysoké Lípě nebo Pivovar Falkenštejn u nás na náměstí v Krásné Lípě, odkud vám máváme a těšíme se na viděnou na trase Hřebenovky, nejčlenitější dálkové trasy Česka!

Kocanda
Foto: archiv Kocanda Děčín 

 


 

Všechny důležité informace, jednotlivé etapy, gps souřadnice, tipy na ubytování, gastro, služby, dopravu a mnoho dalšího najdete ZDE.

Saxon-Bohemian Switzerland