Pravčická brána, požehnání nebo prokletí?
Pravčická brána, požehnání nebo prokletí?
Je to šest let, v létě roku 2019 mi chlápci, kteří pracují v lese a pijí pivo v naší hospodě říkali: chceš vidět Pravčickou bránu? Tak ani nemusíš vylézt z auta. A opravdu to tak bylo.
Kůrovec se už tenkrát postaral o to, že se nám otevřely výhledy, které jsme neměli možnost nikdy vidět ani my, ani naši rodiče a to nejenom výhledy z kopců do údolí, ale i z údolí do kopců, takže cestou z Hřenska na Meznou se najednou ta brána, ta Pravčická brána objevila a mně se ulevilo. Že ji zase vidím a že se nebudu muset škrábat do kopce a že to jak funím neuvidí zbytečně moc dalších funících občanů.
Byl jsem tam všehovšudy jednou, muselo to být někdy před rokem 1982, protože jsem si vyšlapoval ještě na bráně, tedy tam, kam se od toho roku nesmí, protože tehdy oblastní konzervátor Severin Jungbauer prosadil zákaz vstupu na oblouk, jelikož objevil a popsal praskliny v trámci a dneska se mi to zdá jako dost dobrý nápad, když si nahoře představím ta procesí jaká můžeme vidět třeba v Himalájích.
Vylezeš nahoru, uděláš si fotku a jedeš dál pro další fotky a všude kolem, třeba jenom kousek dál jsou místa stejně krásná, ale opomíjená.
A tak si říkám, jestli je Pravčická brána pro náš kraj spíš požehnáním nebo prokletím.
Jasně, je to monument a symbol. Největší pískovcová brána v Evropě.
Nejprve Velká brána, Grosses Tor, potom jenom Brána, Thor, a potom také Prebischtor i s tou pověstí o poustevníkovi Prebischovi, který se tu ukrýval před okolním světem (jak ho chápu!), žil pod převisem a trpěl představou, že tu jednou bude skalní brána, kterou chodí obdivovat davy lidí!
Prý: Nedopusť bože, abych se toho dožil…
Jenomže, jak to tak v pověstech chodí, když už si myslíte, že všechno dopadne dobře, uvolnil se kámen, poustevníka zavalil a místo převisu tu z ničeho nic byla ta brána, kterou, ehm, chodí obdivovat davy lidí.
Samozřejmě, že je všechno jinak, stáří brány respektive jejího vzniku se přesně určit nedá, mluví se o historii staré několik desítek milionů let, což je doba nezanedbatelně dlouhá, proti tomu je veřejný známost tohoto monumentu jenom mžik. Nějakých sto, dvěstě let.
Je pro nás tedy Pravčická brána důležitá?
Samozřejmě!
Je nutné ji vidět?
Jak pro koho.
Je důležitá proto, že ukazuje na nesmírně interesantní krajinu ve střední Evropě a když vám pomůže objevit i to, co samotnou bránu obklopuje najdete klenot, místo, kde můžete najít i samotu stejně jako poustevník Prebisch.
Dárek.
Karikaturista, ilustrátor, novinář Marek Douša žije tam, kde končí naše republika a začínají Labské pískovce, České i Saské Švýcarsko a kde lišky a jiná havěť dává dobrou noc. Žije tu od dětství a bude vám povídat o tom co tu viděl a co ještě uvidí. A občas to možná i nakreslí.
marek.dousa
@ceskesvycarsko.cz
