Krásnolipská turistika - od sázení stromečků po parní lokomotivu

V Krásné Lípě tomu nebylo jinak. Horský spolek pro nejsevernější Čechy (Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen), jehož první sekce vznikla z rozpuštěného turistického spolku v Krásné Lípě v roce 1885. Předcházelo mu založení Horského spolku pro Kyjovské údolí (1884), který se v roce 1893 přičlenil k Horskému spolku pro nejsevernější Čechy. Spolek působil ve východní části Českého Švýcarska a spravoval celý Šluknovský výběžek a Lužické hory. Vyznačil hustou síť turistických cest s ukazateli, mosty, schodišti, žebříky, lavičkami, někde se zřizovala krmítka a ptačí budky. Spolek měl sídlo v Krásné Lípě a sdružoval až 22 sekcí s členskou základnou 6 000 členů. Spolek úspěšně vyvíjel svou činnost do konce druhé sv. války. V důsledků poválečného vyhnání původního obyvatelstva zanikl i klub.

 V nastalém míru měla Krásná Lípa smůlu, přistěhovalci sice osídlili část opuštěných domu (na 300 se jich postupně zbouralo) ale o turistiku zájem neměli. V regionu bylo několik jedinců, kteří se této krásné činnosti věnovali soukromě. V okolí postupně vznikali turistické odbory například ve Varnsdorfu, Šluknově a Rumburku. V Krásné Lípě vznikl první poválečný turistický spolek při státním podniku Elite na přelomu let 1979- 1980 jeho činnost byla ovšem sporadická.

V roce 1981 nastala pro krásnolipskou turistiku šťastná hodina. Sešla se parta mladých lidí stejně nadšených pro turistiku. V závodním klubu ROH 11. listopadu 1981 vznikl v Krásné Lípě odbor turistiky zastřešený TJ. (Tělovýchovnou Jednotou). Krásnolipští dostali do vínku jedinečnou přírodu Českého Švýcarska a Lužických hor, torzo turistické infrastruktury, kterou vybudoval předválečný klub. Ale především to byl odkaz Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Téměř vše co krásnolipský klub dělal, bylo inspirováno horským spolkem. Láska k ochraně a poznání přírody je stejná jako před sto lety. I pro dnešní turisty je to mottem k členství. Vzhledem k tomu, že aktivity odboru vždy podporovala radnice a klub měl ve své historii i mnoho příznivců, podařilo se uskutečnit mnoho krásných věcí nad rámec klubu.

      

V roce 1982 klub uskutečnil první veřejnou akci a to třídenní Sraz vysokohorských turistů v Kyjově. Následoval Novoroční výstup na Vlčí horu, Nejsevernější zimní táboření v ČR., Pohádkový les, dálkové a turistické pochody Skalní hrádky labských pískovců. Uvedený seznam se stal tradičními akcemi a nedílnou součásti turistických kalendářů. Největší akci, kterou klub zajišťoval, byl v roce 2006 celorepublikový mezinárodní (6 států) letní sraz který se v regionu pořádal 6 dnů, za účastí 2 000 turistů. K významným akcím, které klub pořádal, patřili v letech 2011 a 2016 Euroranda. Klub je pravidelně pořadatelem okresních jarních srazů, připomíná si významná výročí mateřského spolku, rozhleden, města i státu. Při oslavě 130 let KČT a 100 let republiky byla v rámci celodenního programu na krasnolipském nádraží předvedena rekonstrukce epizody Rumburské vzpoury která se před sto lety na místním nádraží odehrála. Klubu se podařilo zajistit potřebný parní vlak. Program zahrnoval mimo jiné odhalení pamětní desky připomínající historickou událost a před nádražím byla společně s účastníky vysazena lípa republiky. (Lípa republiky vysazená u příležitosti 100 let ČR.)

 Není to jediný strom, který spolek buď vysadil nebo se podílel na sázení. Máme lípu v Saském Neustdu, na Sněžné, v Hrádku nad Nisou, na sídlišti v Krásné Lípě, Javor vysazený u rybníka Cimrák byl vysazen u příležitosti 35 výročí KČT Krásná lípa. Naši zástupci spolu vysadili buk v zámeckém parku ve Šluknově. Mnoho členů má vysazený svůj rodinný strom v městském parku.

Po založení odboru vedení záhy zjistilo, že pokud bude chtít splnit své představy o své budoucí činnosti, že k tomu nebudou stačit pouze vybrané členské příspěvky. A tak již od roku 1982 se spolková sportovní činnost prolínala s brigádnickými aktivitami. První finanční prostředky byli získány sběrem druhotných surovin, prací v lese a v NP. Lečiva. Postupně se přidalo drobné podnikání (hostinský živnostenský list) byli to prodeje na akcích, dalším ziskem byla drobná publikační činnost. Hlavním finančním zdrojem byl provoz dvou rozhleden a účast ve vyhlášených grantových programech. Se získanými finančními prostředky bylo nakládáno s pravidly dobrého hospodáře. Část byla věnovaná chodu klubu, část k jeho propagaci, část ve směru k veřejnosti, nemalá část prostředku je věnovaná obnově a údržbě turistické vybavenosti. Tak jako Horský spolek, který budoval první turistickou infrastrukturu tak i krasnolipský klub na tyto aktivity navázal.

První akcí na které si odbor dokázal svou sounáležitost mezi členy, ale i ve směru k Horskému spolku bylo pět let prací na obnově pramenů Křinice, které v roce 1923 zpřístupnil Horský spolek. Dalším odkazem a sedm let prací byla obnova horské stezky v Kyjovském údolí. Následovala kompletní rekonstrukce Vlčíhorské rozhledny.

Během let má klub ve své péči pět studánek, dvě skalní vyhlídky, Köglerovu NS, vozíčkářskou stezku, dvě rozhledny, zrekonstruovanou lesní kapličku sv. Anny, nově klubem postavenou kapličku sv. Antonína Paduánského, pomník Dr. Johanna Hilleho v Krásném Buku (první předseda Horského spolku spolek vedl 1885 – 1925) repliku hraničního sloupu v Severním a několik stromů klubem vysazených. K těmto klubovým aktivitám je nutno přičíst za období 40 let činnosti tisíce nepočítaných hodin s chodem klubu ale především na velkých akcí pro veřejnost.       

Ke stému výročí Republiky za finanční a materiální pomoci firmy Euro Topoz Ing. Michala Osifa byla vyrobena replika hraničního sloupu. Sloup je osazen odlitky státních znaků, které krasnolipskému spolku věnoval klub vojenské historie z Mladé Boleslavy. Sloup byl za hojné účasti odhalen v den státnosti 28. září 2018.Klub osadil v krajině téměř dvě desítky pamětních desek, tabulí a tabulek připomínající významné události nebo popis místa.

 Spolek je odborem KČT je členem kubu senioru Ústeckého kraje, je členem destinačního fondu OPS České Švýcarsko a MAS český sever. Klub má bohatou mezinárodní činnost od roku 1992 spolupracuje se Saským klubem DAV Neustat od roku 1997 s Polským PPTK  z Lubáně posledním partnerem je Slovenský klub s Práznovců u Topolčan. K aktivitám klubu patří zastoupení spolku v různých komisích při ÚV KČT ale i v krajských organizačních strukturách KČT. Odbor spolupracuje s místními samosprávami, organizacemi a podniky.

Jak bylo uvedeno výše, klub je inspirován ve své činnosti Horským spolkem. V turistice Je zajímavé, že i téměř po 100 letech (Hs. 1885 a OKČT 1981) se dá vysledovat v daném území velký průnik programů obou klubů. Je krásné když se zájmová organizace dokáže nesobecky podělit o náplň své činnosti s širokou veřejnosti (všechny akce jsou přístupné bez nutností členství). Bonusem je pak celospolečenský přínos vyplívající s práce klubu.

V. Hieke.

 

Poznámka k textu: odbor, klub, spolek vždy se jedná o KČT (Klub českých turistů)