Severotoulky

Severotoulky

Marek Douša, marek.dousa@ceskesvycarsko.cz

Myslím, že po kuchařkách budou různí turističtí průvodci jeden z nejvydávanějších knižních titulů a  že je opravdu čeho vybírat. Samozřejmě, že největší zájem je o nejpopulárnější destinace, to jaksi z principu, ale poslední dobou přibývají i průvodci netradiční a i tady je z čeho vybírat.

Jsou to dva roky, kdy vyšel turisticko - historický průvodce po zaniklých obcích pod Bukovou horou a rychlost s jakou zmizel z knihkupeckých pultů naznačil, že se zájem veřejnosti o naši nedávnou historii probudil.

Ve stejnou dobou vyšel i první díl Severotoulek, průvodce po neznámých a někdy i neznačených trasách, který čtenářům otevírá zcela nové obzory, které nabízejí trasy opravdu neznámé, přes to však inspirativní.

Autor této knihy, Jan Civín, vypracoval speciální metodu, která jeho psaní sjednocuje.

Do místa startu i cíle výletu se dostanete hromadnou dopravou, žádná z tras není delší než dvacet kilometrů. A většinou upozorní na místo, kde je možné se najíst, případně upozorní, že je lépe zabalit si do baťohu i svačinou.

Špatná zpráva je, že první díl je beznadějně vyprodán a dotisk se nechystá, dobrá zpráva je, že letos na podzim vyšel druhý díl, který byl pokřtěn minulý týden a zatím tedy bude k dostání.

Kniha začíná kapitolou o Mikulášovicích, respektive Nixdorfu a samozřejmě se tu mluví i o nožíku, který se tu vyrábí už sto let:

Pokud bych měl vyjmenovat největší tuzemské záhady minulého století, vedle Štěchovického pokladu, podivného úmrtí Jana Masaryka a tajné stanice metra na Klárově bych určitě zmínil i legendární nůž 130-NZn-1 čili rybičku. Přestože ji známe všichni, jelikož před rokem 1989 neexistoval nikdo, kdo by ji neměl, její autor zmizel v propadlišti dějin. Jisté je pouze to, že zavírací nůž nezvyklého tvaru vznikl před první světovou válkou v dílnách mikulášovické továrny Ignaze Röslera (respektive jeho potomků), že se původně vyráběl ve třech velikostech a že svoji definitivní podobu získal až na přelomu 40. a 50. let, tedy pod státním dohledem.

Atakdále.

Super je, že Jan Civín je schopen najít podobné specialitky na každé z tras, které dává ctěnému publiku k dispozici. Nudit se nebudete, když knihu budete jenom číst, ale má takový formát, že vám nezabere moc místa ani v cestovatelském zavazadle.

Navíc je připojen QR kód, který vám každou trasu zobrazí v mobilní aplikaci.

Takže nezapomeňte: Severotoulky!

 

A když už jsem na začátku psal o kuchařkách, přidám jeden recept, který zatím v žádné knize nenajdete, ale vyprávěli mi ho místní, když jsem se vyptával, jak se tu jedlo kdysi:

 

Rybníčková kaše (Teichelmauke) 

 

Připravte si: Uzená žebra, nebo jiné uzené, cibuli, bobkový list, nové koření, sůl, vařené brambory,

Maso uvaříme do měkka spolu s bobkovým listem, novým kořením a cibulí rozkrojenou na půl a trochou soli. 

Pokud se jedná o žebra, maso obereme a nakrájíme na kousky. Z vařených brambor uděláme bramborovou kaši, místo mlékem ji ale zaděláme vývarem z uzeného. 

Kaše nesmí být příliš řídká, abychom z ní mohli vyrobit rybníček: naplníme jí hluboký talíř a uprostřed vyhloubíme prohlubeň. 

Tu naplníme vývarem a kousky masa. Pokrm se jí lžící.

(Děti většinou závodily, kterému se rybníček protrhne později.)

Teichelmauke ze obohatit ještě o cibulku orestovanou na sádle (geröstete Zweibel). 


Marek Douša, karikaturista, ilustrátor a novinář
Marek Douša

Karikaturista, ilustrátor, novinář Marek Douša žije tam, kde končí naše republika a začínají Labské pískovce, České i Saské Švýcarsko a kde lišky a jiná havěť dává dobrou noc. Žije tu od dětství a bude vám povídat o tom co tu viděl a co ještě uvidí. A občas to možná i nakreslí.

marek.dousa
@ceskesvycarsko.cz