Tanečnice

Vynechat při zimním putování po rozhlednách Českosaského Švýcarska věž, která je vůbec nejsevernější vyhlídkovou stavbou Česka, byla by velká chyba.

Návrší nad Mikulášovicemi bývalo prý v mytických dobách dějištěm tanců divých žen, proto tedy od nepaměti nese jméno Tanečnice. Vyhlídku odtud mnozí považují za vůbec nejucelenější v Českosaském Švýcarsku. To dobře věděli už naši předci, kteří jen kvůli stavbě rozhledny založili okrašlovací spolek a v roce 1886 tu vztyčili pozoruhodnou sedmipatrovou dřevěnou stavbu s vyhlídkovým ochozem, která ale neodolala mohutné vichřici v roce 1903.

Už dva roky na to ale mikulášovičtí, tak trochu ve stylu a duchu industriálních staveb v obci, vybudovali rozhlednu novou – a ta stojí dodnes. Je to cihlová stavba zpevněná ocelovými pásy, šestadvacet metrů vysoká, sytě červená, prostě Tanečnice - parádnice. Kdo by sem v zimě zamířil autem, ať ho nechá dole v Tomášově a vydá se nahoru po lesní cestě pěšky. Nepřítomnost zákazu vjezdu věru neznamená, že by se smělo dojet až k rozhledně, nesmí. Daleký rozhled má být přece zaslouženou odměnou za výstup na kopec. A navíc, cesta zimním lesem, kdy se na větvích suší rozvěšené sněhové krajky a slunce se prodírá mřížemi stromů – co může být krásnějšího. Uvidíte odtud celou oblast skal Zadního Saského Švýcarska s Malým a Velkým Winterbergem, skalními městy Affensteine a Schrammsteine, stolové hory na březích Labe, Lužické, Krušné i Jizerské hory, České středohoří a samozřejmě i České nizozemí a Horní Lužici.