Vzhůru na Studenec
Vzhůru na Studenec
Z náměstí v České Kamenici vyrazíme po modré. Odbočíme k poutní kapli Narození Panny Marie, po prohlídce zpět a půldruhého kilometru jdeme směrem k Jehle. Alejí lip stoupáme cestou podél louky, až se ocitneme na rozcestí Pod Jehlou a máme na dosah první cíl trasy – skálu Jehla. Výhled z Jehly je překvapující. Přímo pod námi je skála zvaná Trubač. Vidíme celé České Švýcarsko s Růžákem, Děčínským Sněžníkem i kopce Českého středohoří.
Potom pokračujeme zpátky na modrou a vysokým lesem jdeme po hřebeni. Lesní cestou dojdeme až ke kamenným schůdkům, ústícím k Bratrskému oltáři. Naši předci tu vybudovali rámy a výklenky pro obrazy křížové cesty a sochy světců.
Cesta vystupuje z lesa, až k prostornému místu pod pískovcovými skalami, kde je místo na svačinu. Dál po modré vyjdeme ven z lesa kolem malé písečné jeskyně na rozsáhlou louku, z které už vidíme náš cíl, Studenec. Asfaltovou silnicí dojdeme k rozcestníku v obci Líska, kde odbočíme vlevo, mezi domky. Dál podél Líseckého potoka stoupáme k čedičovému království. U domku čp. 102 odbočuje modrá značka doleva, ven ze vsi. Přicházíme do sedla mezi vrchy Javorek a Studenec. Na vrchol Studence je to odtud už jen kilometr po červené, stoupáme lesem po staré vydlážděné cestě. Při troše štěstí můžeme v lese zahlédnout kamzíky, kteří zde byli vysazeni na počátku 20. století. Na vrcholu Studence stojí nově opravená rozhledna.
Vracíme se stejnou cestou až do sedla na louce. Od rozcestníku jdeme po červené k bývalému lomu na Zlatém vrchu a poté sestupujeme lesní silničkou k hlavní silnici v lese, k zastávce Líska horní, odkud nás autobus odveze zpátky do České Kamenice.
Zachráněná železná kráska na Studenci
První dřevěná vyhlídková věž stála na vrcholu Studence již v roce 1854, nechal ji postavit kníže Ferdinand Kinský, po 8 letech však byla stržena. Železná rozhledna, jejíž poslední podobu inicioval děčínský Horský spolek pro České Švýcarsko, se začala budovat v dubnu 1888. Na vrchol bylo během několika měsíců dopraveno 9 tun železa. Rozhledna, která je o dva roky starší než slavná Eiffelovka v Paříži, byla slavnostně otevřena . Pro značnou oblíbenost místa (každoročně sem zamířilo několik tisíc turistů) vyrostla roku 1893 v sousedství věže za peníze knížete Kinského dřevěná horská chata letního hostince "Kinsky Baude", která poskytovala návštěvníkům občerstvení i noclehy. K lepšímu přístupu na vrchol Studence vydláždili členové Horského spolku pro České Švýcarsko výstupovou cestu čedičem, tato cesta je dodnes zachována.
Výletní restaurace byla po 2. světové válce zbořena (dnes tu z ní najdeme už jen základy se zbytkem zděného sklepa) a rozhledna začala chátrat a korodovat. V roce 1996 měla být dokonce stržena, ale těsně před zahájením demontáže byla roku 1997 prohlášena technickou památkou. Společnost přátel Děčína - Amici Decini podnikla kroky k tomu, aby zajistila finanční prostředky na rekonstrukci. V roce 1997 byla kovová konstrukce rozhledny z vrcholu po částech snesena vrtulníkem k rekonstrukci. Rozhledna byla zrekonstruována především díky aktivitě Občanského sdružení pod Studencem. K navrácení opravené rozhledny vrtulníkem zpět na vrchol Studeného došlo 14. 3. 2009, a to až po několika nezdařených pokusech, které překazil silný vítr.
Slavnostní otevření zachráněné rozhledny proběhlo 21. června 2009.
Při výstupu na rozhlednu si všimnete, že na každém schodu rozhledny je uvedeno jméno – kdo měl zájem, mohl si v unikátní sbírkové akci města Česká Kamenice „koupit“ za 5000 Kč jeden železný schod rozhledny a tak na její rekonstrukci finančně přispět.
Projekt Turistika bez hranic byl podpořen z Programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2007 – 2013.