Na Jetřichovické vyhlídky

V Jetřichovicích, kousek od informačního centra, je rozcestník, od kterého půjdeme po červené značce a vstoupíme do království skal. Procházíme kolem vysokých skalních stěn a blížíme se k vrcholu, altánku na temeni Mariiny skály. Od rozcestníku stoupáme po schodech vzhůru až na pískovcovou plošinu. Dřevěný altán na vrcholu byl obnoven v roce 2006, poté co původní přístřešek zničil požár díky nedbalosti návštěvníků.

Sestoupíme dolů a pokračujeme na Vilemíninu vyhlídku. V jednu chvíli procházíme pod skalním stropem v místě, kde je skála vysekána, aby mohla pěšina běžet svahem dál.

Po klikatící se stezičce se dostaneme ke dvěma skalním úžlabinám, kamenným branám, kde je odbočka k Vilemínině vyhlídce. Přes skalní příkop se pak dostaneme na vyhlídkovou plošinu ohraničenou zábradlím. Je odtud nádherně vidět Mariina skála.
 
Vrátíme se zpět na rozcestí s ukazatelem a altánem. Obklopuje nás Purkartický les, kterým se vydáme na Rudolfův kámen. Nádhernou cestou přicházíme k pasece, z níž je vidět altánek na vrcholu Rudolfova kamene. Výstup na něj je hodně náročný, příkrými schůdky ve skále přes malý můstek těsně okolo skály, po pěšince a po žebřících, po nichž doslova vyšplháme k zábradlí, kde už jen po holé skále zdoláme vrchol. Úchvatný kruhový výhled ale stojí za námahu.

Sejdeme dolů širokou úžlabinou až na šotolinovou cestu, po které mírně sestupujeme asi kilometr na rozcestí Pohovka a po zelené značce se vrátíme zpět do Jetřichovic.
 
 
Marie, Vilemína, Rudolf – jména vepsaná do skal
 
Všechny tři  jetřichovické vyhlídky jsou pojmenované po členech rodu Kinských, jež zdejší českokamenické  panství vlastnili.
 
V roce 1856 nechal na vrcholku Mariiny skály postavit Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský altán v podobě řeckého templu, a zároveň skálu pojmenoval po své novomanželce Marii Anně Kinské, rozené princezně z Lichtensteinu. Předtím nesla pískovcová skála jméno Velký Ostrý. Vždy před příjezdem vrchnosti býval na střeše altánu vyvěšen prapor s erbem Kinských.
 
Vilemínina stěna  se původně jmenovala  Černá stěna, tento název  je dnes už skoro zapomenutý. Své nové pojmenování dostala stěna podle kněžny Vilemíny Kinské, manželky Rudolfa Kinského. Zpřístupněna byla v polovině 19. století a byl zde vybudován  altán ze dřeva v podobě poustevny, který však zde již dávno nestojí.
 
Rudolfův kámen zvaný také Ostroh  a dříve Vysoký kámen, nese své jméno od roku 1824 podle Rudolfa knížete Kinského, který v tomto roce skálu navštívil a později zde nechal vybudovat přístřešek.
 

Projekt Turistika bez hranic byl podpořen z Programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2007 – 2013.