Kořalka ze Sudet
Kořalka ze Sudet
Můj vztah k alkoholu určovala literatura. Všechny ty bary, moudří barmani a barmanky. Zabržděná atmosféra, kdy čas se líně vleče těsně před tím než příjde rozhodující konflikt, kdy se rozhodne a kdy už nic nebude jako bylo před tím…
Bavilo mě sedět v nějaké knajpě a prožívat to, co moji hrdinové a i když, pohříchu, moje problémy byly vždycky mnohem banálnější, nežli ty veliké, literární.
To byl třeba Remarque nebo Hemingway.
A potom přišla ještě jedna knížka, kde se tolik nepilo, kniha, kde se pálilo.
Škola Malého stromu.
Příběh z amerického západu, kde pomalu mizí neregulovaný život dobrodruhů, kteří si nechtějí nechat nařizovat co a jak mají dělat a kde dědeček hlavního hrdiny pálí kořalku v lesích a na tajňačku, protože nechápe všudepřítomný dohled a nechce platit daně.
Velmi sympatický stařík!
Jenomže realizovat tuhle ideu v dnešní přeregulované době prostě nejde, takže jestli chcete pálit, musíte se registrovat.
Naštěstí nejsou všichni tak neschopní jako já a nejen že se rozhodli vlastní kořalku pálit, ale jsou ochotni se i popasovat s úředním šimlem, což mimo jiné znamená vytvořit celní zónu, nainstalovat nemálo kamer a všechno měřit a vážit s velkou precizností.
Jestli chcete takový provoz navštívit a nechce se vám putovat z Českého Švýcarska příliš daleko, stačí zajet do Dolního Podluží, konkrétně do firmy GALLI DISTILLERY s jejímž zakladatelem jsme o tom jak a co dělá vedli následující rozhovor.
Na zdraví.
Karikaturista, ilustrátor, novinář Marek Douša žije tam, kde končí naše republika a začínají Labské pískovce, České i Saské Švýcarsko a kde lišky a jiná havěť dává dobrou noc. Žije tu od dětství a bude vám povídat o tom co tu viděl a co ještě uvidí. A občas to možná i nakreslí.
marek.dousa
@ceskesvycarsko.cz
