Osobnosti Českého Švýcarska
Osobnosti Českého Švýcarska
Zbyněk Linhart ocenil 5 osobností za rozvoj Českého Švýcarska
22.4.2018, Krásná Lípa. Zbyněk Linhart, senátor za volební obvod Děčín a předseda správní rady o.p.s. České Švýcarsko, dnes za přínos k rozvoji Českého Švýcarska ocenil dlouholetou starostku obce, prvního ředitele destinační společnosti, ředitelku zámku, vlastivědného badatele i středoškolského profesora.
Celkem 5 osobnostem, které se mimořádně zasloužily o rozvoj regionu, dnes předal slavnou rybičku z mikulášovického Mikova jako symbolické ocenění jejich práce Zbyněk Linhart, senátor a předseda správní rady Českého Švýcarska, o.p.s.
Cenu získal první ředitel Českého Švýcarska, o.p.s. Marek Mráz, ředitelka Zámku Děčín Iveta Krupičková, starostka obce Růžová Helena Křížková, geodet a badatel Karel Stein a emeritní středoškolský profesor Emil Tuma.
„Chtěl bych moc poděkovat všem, kteří zasílali návrhy. Přišly jich tři desítky. Nejvíce mě potěšilo, že lidi nejsou k sobě lhostejní, jsou vnímaví ke svému okolí a zajímají se o druhé. Veřejné poděkování za odvedenou práci ve prospěch regionu by si svým způsobem zasloužil úplně každý, koho veřejnost navrhla. Bylo pro mě z toho množství zaslaných návrhů opravdu velmi obtížné vybrat jen několik z nich“, popsal Linhart.
Podle Zbyňka Linharta se má letos jednat o pilotní ročník a z oceňování a zviditelňování lidí, kteří se významně přičinili o rozvoj Českého Švýcarska, vytvořit tradici.
„Letos se sice nepodařilo odměnit každého, kdo by si to zasloužil, ale přesto se domnívám, že je výběr reprezentativní. Věřím, že má smysl každoročně udělování ceny opakovat a alespoň takto moci poděkovat všem těm, kteří pomáhali a pomáhají Českému Švýcarsku být stále lepším a přitažlivějším místem pro místní i návštěvníky“, uzavřel Linhart.
MAREK MRÁZ
Marek Mráz pomáhal v roce 2001 spoluzakládat obecně prospěšnou společnost České Švýcarsko. Jako její dlouholetý první ředitel ze společnosti postupně učinil lídra v oblasti aktivit regionálního rozvoje a současně nastavil základní pilíře i dlouhodobou vize pro rozvoj a pozitivní prezentaci Českého Švýcarska, na nichž region stojí dodnes. Za rozvojové projekty, produkty a programy získalo České Švýcarsko za jeho vedení mnoho národních ocenění a region se z periferie zájmů díky jeho pionýrské práci postupně prosadil jako excelentní destinace.
IVETA KRUPIČKOVÁ
Od roku 2000 jako členka občanského sdružení a od roku 2008 jako ředitelka Zámku Děčín, který město Děčín převzalo zpět do svého majetku v roce 1991 jako zcela zchátralou ruinu bez života, pomohla Iveta Krupičková postupnými opravami, navracením exponátů z původního vybavení, navozením historické atmosféry a organizováním celoročních atraktivních programů učinit z děčínského zámku nejnavštěvovanější hrad či zámek v Ústeckém kraji se stále rostoucí návštěvností.
HELENA KŘÍŽKOVÁ
Helena Křížková je nejdéle sloužící starostkou v obcích Českého Švýcarska. V čele obce Růžová stojí letos jubilejních 20 let. Během této doby se Heleně Křížkové podařilo postupným zvelebováním obce, investováním do infrastruktury a občanské vybavenosti a prací ve prospěch lidí zdvojnásobit počet obyvatel v Růžové, učinit z obce přívětivé místo pro podnikání regionálních výrobců, rodinných ekofarem a penzionů a letos po dvacetiletém úsilí příprav a bojů s úřady také dokončit a slavnostně otevřít architektonicky atypickou vyhlídkovou věž na Pastevním vrchu a obohatit tak region o další významnou atraktivitu.
KAREL STEIN
Karel Stein svým celoživotním a v sedmdesátých a osmdesátých letech zcela osamoceným úsilím, spočívajícím v pátrání v děčínském archívu, pročítání německé literatury, zpovídání německých pamětníků, sbírání příběhů a pátrání po původních místních názvech a zveřejňováním všech svých vlastivědných poznatků, pro nás objevil a zprostředkoval duchovní dimenzi a kulturní odkaz Českého Švýcarska. Vytvořil pevný most pro zajištění kontinuity regionu po výměně obyvatel v roce 1945 a pomohl tak obnovit patriotismus a renovovat vztah současných obyvatel k regionu Českého Švýcarska.
EMIL TUMA
Středoškolský profesor Emil Tuma byl nejdéle sloužícím pedagogem rumburského gymnázia, kde vyučoval biologii a filozofii celých 45 let. Za svůj laskavý a moudrý přístup byl studenty vždy respektován i milován. Pan profesor v tisících svých bývalých studentů probudil celoživotní lásku k přírodě Českého Švýcarska a touhu po jejím objevování, pozorování a poznávání. Díky osvětě pana profesora mohou zůstat v naší paměti také stále živé odkazy významných botaniků z regionu Českého Švýcarska, jako byl Hans Marschner, Tadeáš Haenke, Johann George Göttlich či Wenzel Karl, o kterých pan profesor bádal, přednášel a psal.
