Švédskými dírami na skalní most Bastei

Švédskými dírami na skalní most Bastei

Kategorie trasy
Pěšky
Obtížnost
Časová náročnost
2,5 hod.
Délka
4.90km
Součet převýšení
338
Zajímavé cíle
Mapa
 

Cesta začíná v malém saském lázeňském městečku Kurort Rathen, které se rozkládá na obou březích Labe. Zaparkovat lze v levobřežní části nazvané Oberrathen, přívozem se pak dostaneme na druhou stranu.

Cesta z přístavu vede kolem hrázděných domečků, odbočujeme až na malém náměstí s historickým kamenným rozcestníkem. Stoupající uličkou se dostaneme k Zelenému potoku, projdeme kolem Kosího jezera a pokračujeme dál údolím potoka až k dalšímu rozcestí. Vydáme se doleva přes malý můstek a vidíme před sebou první z celkem zhruba 700 schodů Švédských děr (Schwedenlöcher). Ty mají své jméno nikoli podle Švédů, ale podle zdejších vesničanů, kteří se tu za třicetileté války před Švédy ukrývali. Stoupáme po schodech mezi zužujícími se skálami, až vejdeme do divoké členité soutěsky. Ta se po chvíli zcela uzavře a musíme projít malou Švédskou brankou.

Vzápětí prudce zatočíme doprava a ocitneme se v jedné ze Švédských děr. Každou chvíli se protahujeme škvírami, stoupáme vzhůru po schodech až vyjdeme k zastřešenému odpočívadlu. Odsud se dáme doprava a vejdeme na dlážděnou cestu, ze které po chvilce odbočíme podle směrovky Aussichtpunkt na vyhlídkovou plošinu, ze které je krásný výhled na okolní skály i stolové hory na obzoru. Vrátíme se zpět na dlážděnou cestu a na dalším rozcestí se držíme vlevo, směr Bastei. Po lesní cestě, dojdeme k  hotelu od kterého budeme směřovat k největší atrakci trasy - Basteibrűcke (Baštovému mostu). Most, spojující skalní věže, byl postavený v roce 1851, je 76 metrů dlouhý a klene se nad Kuní jámou (Mardeltelle). Projdeme po mostě, kolem něhož se tyčí skalní věže, a za mostem si můžeme koupit vstupenky na skalní hrad Neurathen.

Z areálu hradu sestupujeme po schodech dolů a jdeme nyní část trasy po tzv. Malířské stezce (Malerweg), jež spojuje místa v Saském Švýcarsku, která nejčastěji navštěvovali romantičtí malíři - jako právě Bastei.  Poté znovu údolím Zeleného potoka dojdeme zpět do Rathen k přívozu.

 
Malíři, jež dali název Saskému a Českému Švýcarsku
 

Dva švýcarští malíři, kamarádi Adrian Zingg (1744-1816) a Anton Graff (1736-1813), kteří spolu studovali v drážďanské Akademii výtvarných umění, podnikali v druhé pol. 18. století cesty podél Labe do krajiny právě kolem Bastei a Pravčické brány. Tehdy tu ještě žádní turisté nebyli, zato zde byla krásná divoká příroda, která jim oběma připomínala jejich rodné Švýcarsko. A tak začali místům, do kterých se čím dál častěji vraceli a malovali tu, říkat Saské Švýcarsko. Pro příhraniční region na české straně se posléze vžil název České Švýcarsko.

Oba malíři svým výtvarným dílem položili základy zdejší oblíbené vedutové tvorbě a propagaci přírodních krás této oblasti.


Projekt Turistika bez hranic byl podpořen z Programu Cíle 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Česko republikou a Svobodným státem Sasko 2007 – 2013.

 

Turistika bez hranic

 

 

Čas potřebný na projití:
3 - 4 h

 

Sdílet

Aktuality z Českého Švýcarska

Cesta začíná v malém saském lázeňském městečku Kurort Rathen, které se rozkládá na obou březích Labe. Zaparkovat lze v levobřežní části nazvané Oberrathen, přívozem se pak dostaneme na druhou stranu.

Cesta z přístavu vede kolem hrázděných domečků, odbočujeme až na malém náměstí s historickým kamenným rozcestníkem. Stoupající uličkou se dostaneme k Zelenému potoku, projdeme kolem Kosího jezera a pokračujeme dál údolím potoka až k dalšímu rozcestí. Vydáme se doleva přes malý můstek a vidíme před sebou první z celkem zhruba 700 schodů Švédských děr (Schwedenlöcher). Ty mají své jméno nikoli podle Švédů, ale podle zdejších vesničanů, kteří se tu za třicetileté války před Švédy ukrývali. Stoupáme po schodech mezi zužujícími se skálami, až vejdeme do divoké členité soutěsky. Ta se po chvíli zcela uzavře a musíme projít malou Švédskou brankou.

Vzápětí prudce zatočíme doprava a ocitneme se v jedné ze Švédských děr. Každou chvíli se protahujeme škvírami, stoupáme vzhůru po schodech až vyjdeme k zastřešenému odpočívadlu. Odsud se dáme doprava a vejdeme na dlážděnou cestu, ze které po chvilce odbočíme podle směrovky Aussichtpunkt na vyhlídkovou plošinu, ze které je krásný výhled na okolní skály i stolové hory na obzoru. Vrátíme se zpět na dlážděnou cestu a na dalším rozcestí se držíme vlevo, směr Bastei. Po lesní cestě, dojdeme k  hotelu od kterého budeme směřovat k největší atrakci trasy - Basteibrűcke (Baštovému mostu). Most, spojující skalní věže, byl postavený v roce 1851, je 76 metrů dlouhý a klene se nad Kuní jámou (Mardeltelle). Projdeme po mostě, kolem něhož se tyčí skalní věže, a za mostem si můžeme koupit vstupenky na skalní hrad Neurathen.

Z areálu hradu sestupujeme po schodech dolů a jdeme nyní část trasy po tzv. Malířské stezce (Malerweg), jež spojuje místa v Saském Švýcarsku, která nejčastěji navštěvovali romantičtí malíři - jako právě Bastei.  Poté znovu údolím Zeleného potoka dojdeme zpět do Rathen k přívozu.

 
Malíři, jež dali název Saskému a Českému Švýcarsku
 

Dva švýcarští malíři, kamarádi Adrian Zingg (1744-1816) a Anton Graff (1736-1813), kteří spolu studovali v drážďanské Akademii výtvarných umění, podnikali v druhé pol. 18. století cesty podél Labe do krajiny právě kolem Bastei a Pravčické brány. Tehdy tu ještě žádní turisté nebyli, zato zde byla krásná divoká příroda, která jim oběma připomínala jejich rodné Švýcarsko. A tak začali místům, do kterých se čím dál častěji vraceli a malovali tu, říkat Saské Švýcarsko. Pro příhraniční region na české straně se posléze vžil název České Švýcarsko.

Oba malíři svým výtvarným dílem položili základy zdejší oblíbené vedutové tvorbě a propagaci přírodních krás této oblasti.


Projekt Turistika bez hranic byl podpořen z Programu Cíle 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Česko republikou a Svobodným státem Sasko 2007 – 2013.

 

Turistika bez hranic

 

 

Čas potřebný na projití:
3 - 4 h